- R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 2. 2017
Re: Stav vcelstev
No, já bych řekl, že genetická variabilita je něco jiného, když se to týká mých včelstev a něco jiného ,když se to týká obecně odolnotí k nepřiznivým vlivům.
Například moje nebo tedy spíš naše rodinné včely ještě před takovými 30 - 40 lety byly zřetelně geneticky rozdělené na včelstva s příměsí vlašky, s příměsí kraňky a příměsí původní včely.
Projevovalo se to například tak, že když byla teplá zima, tak nejlépe vyzimovaly v silném počtu včely s příměsí vlašky a hned na jaře měly snůšku, tehdy například doma velice kvalitní květový med z ovocných stromů a v lese z kvetoucích jarních bylin a potom bříz, osik a trošku později hlavně javoru klenu. Zatímco včelstva s příměsí kraňky měly jarní med slabší, protože zimovaly v znatelně slabším počtu a jaksi trvalo déle, než zesílily. Respektive jim mírná zima, kdy začaly intenzívně plodovat třeba už při prvním oteplení v lednu, nesvědčila, dostaly "na frak" rozplodované třeba při ochlazení v únoru. Když byla tuhá zima, tak to bylo přesně naopak. Včelstva s příměsí vlašky dostala tuhou zimou "pořádně na frak" a zeslábla, zatímco včelstvům s příměsí kraňky šla tužší zima k duhu, začala intenzívně plodovat ve správný čas po oblevě cca v březnu a na první snůšky už byla silná a připravená.
Třetí včelstva s příměsí původní včely pak byla nejlepší při medovicové snůšce, od června. A zejména potom ke konci července a na začátku srpna, kdy už se zejména včelstva s příměsí kraňky vůbec nechytaly a trpěly i hladem.
a.
Dneska jsou ty rozdíly mezi včelstva desetkrát nebo ještě mnohem menší. Neboli co se týká využití snůšky prakticky žádné. A včely obecně spíš ty kraňské. Ale ani zdaleka to neznamená, že by docházelo k nežádoucí degeneraci z příliš příbuzenského křížení.
Problém dnes vidím potom obecně, že stejně jako se týká té snůšky je sjednocena i citlivost na nežádoucí vlivy.
a.
Dříve, pokud se objevil nežádoucí vliv jako jsou dnes ty hromadné úhyny, byly by na ně citlivá třeba jen třetina včelstev nebo ještě méně včelstev. Z té třetiny nebo ještě menšího dílu by přes zimu uhynulo 30 nebo i 50 % ostatní přežily, ale zbylé 2/3 včelstev by zimovaly bez problémů, možná by měly kvůli malému oslabení o 5 - 10 nebo 20 % menší snůšku, ale jinak nic. Čili by ztráta v zimě činila navíc pouhých cca 10 - 15 % celkového stavu včelstev neboli by to dřívě nikdo ani nezaznamenal, že byly nějaké problémy.
Dneska jak jsou vlastnosti včelstev sjednocená, stejný vliv způsobí ztrátu třeba 30 - 50 %, ale z celkového stavu všech včelstev.
a.
A najednou je tady působení stejného vlivu, jaký možná v minulosti působil nesčetněkrát, ale dnes je kvůli tomu sjednocení genové diverzity z toho obrovský problém a "počáteční totální vymírání včel" a podobné bulvární zprávy.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70116
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |